Naše cesta k uklizenému domovu aneb zvládnete to taky

První dubnový článek je tu a s ním také slíbené dubnové téma ÚKLID. Možná se trochu bojíte, co vás tento měsíc na blogu čeká a možná si říkáte, že tohle téma raději přeskočíte, protože vy, rozený chaotik, se uklízet rozhodně nikdy nenaučíte. Pokud vás podobná myšlenka napadla, tak vás můžeme ujistit, že jste tu právě teď úplně správně, protože když jsme cestu k uklizené domácnosti našly my dvě, vy ji najdete taky. Cílem našeho blogu i každého článku je povzbudit a vnést radost do tvoření vašeho vlastního domova. Píšeme o tom, co samy známe a co jsme se za posledních deset let, co tvoříme naše vlastní domovy, naučily. Dubnové téma tedy otvíráme naším vlastním příběhem o cestě z nepořádku a chaosu k radosti z uklizeného domova.

Byly jednou dvě sestry

To, že u nás doma bývalo většinou navařeno a útulno, už víte. Psaly jsme o tom nejen v našich článcích, ale i v naší knížce Báječné oslavy. Právě ono útulno ale úzce souviselo ještě s něčím jiným, než jen se svíčkami a teplým jídlem. U nás doma bylo vždycky uklizeno. Na stole byl vždy čistý ubrus, kuchyňská linka byla srovnaná a umytá i úplně nahoře, okna se leskla (aby taky ne, když se umývala každý měsíc), postele byly krásně ustlané, v umyvadlech nebyly stopy po mýdle, prádlo vždycky krásně vonělo a každý nový den začínal poctivým větráním všech místností.

Ano, u nás doma mělo všechno své místo, vše bylo srovnané a uklizené. Výjimkou byly dva pokoje. Asi tušíte správně, že to byly ty dětské. Jeden z nich patřil našemu bratrovi, kterého z našeho povídání taktně vynecháme, ten druhý jsme obývaly my dvě. Vzpomínám si, že jsme se hádaly snad skoro o všechno. Když se jedna potřebovala učit, ta druhá si chtěla pouštět písničky, když jedna chtěla spát, ta druhá si četla. Na čem jsme se ale shodly dokonale, byl stav našeho společného pokoje. Skříně praskaly ve švech, protože jsme byly líné skládat si oblečení, šuplíky s učením nešly zavřít, protože jsme skladovaly každý papír, postele jsme stlaly jen v rychlosti a chuchvalce prachu na poličkách jsme sveřepě přehlížely. Naše máma nemohla pochopit, jak ona může mít dvě tak nepořádné dcery, ale i když se snažila, nenadělala s tím vlastně vůbec nic.

A byla svatba a doma binec

Pak jsme se vdaly (i přes varování našich rodičů, že takové bordelářky si nikdo nevezme 🙂 ) a začaly pečovat o své vlastní domácnosti. Pokud teď čekáte rychlý šťastný konec v tom smyslu, že se nám najednou otevřely oči, viděly jsme všechen ten nepořádek okolo sebe a ze dne na den proměnily naše domovy v uklizenou oázu, asi váz zklamu. Nic z toho se nekonalo. Naše cesta k uklizené domácnosti trvala celé roky. Naše skříně stále byly plné věcí, které jsme vlastně vůbec nepotřebovaly, na všech poličkách a volných plochách se povalovaly všelijaké drobnosti, na které nějak nikde nebylo místo, na umyvadlech byly stopy od mýdla a zubní pasty, a před každou návštěvou jsme celý den uklízely, rovnaly a ukrývaly, což bylo samo o sobě velmi vyčerpávající.

Právě tenhle velký úklid, který jsme absolvovaly vždy, když měl do našeho domova přijít někdo další, byl ale jasným signálem toho, že nám v našich domovech není tak úplně dobře. Nakonec jsme si to musely přiznat. V uklizeném prostředí se žije zkrátka lépe. I těm největším chaotikům.

Mě samotnou před lety hodně oslovila věta z jedné knížky o tom, že to na co se díváme a čím se obklopujeme, má na nás velký vliv. Pokud žiji v neuspořádaném prostředí, kde na mě z každé poličky něco padá a kde nemůžu nikdy nic pořádně najít, celý můj život bude vlastně jeden velkých chaos a nepořádek. A to jsem nechtěla. Zjistila jsem, že organizovaný bordel zní sice jako docela hezká fráze, ale když si člověk uklidí, je mu dobře na duši. Proto jsem začala mnohem víc přemýšlet o tom, jak žiji a v čem vlastně žiji. A nebyla jsem sama.

Kde je vůle, tam je cesta

Zatímco v dětství a dospívání jsme se my dvě dokonale shodly na tom, jak svůj pokoj neuklízet, o pár let později, jsme jedna druhou začaly inspirovat v tom, jak ve svém domově udržet pořádek. Vzhledem k tomu, že jsme byly na mateřské a doma jsme trávily většinu svého času, začaly jsme přirozeně toužit po tom, aby prostředí, ve kterém jsme nejčastěji, bylo příjemné nám i našim rodinám. Začaly jsme vědomě číst knížky, které se tomuto tématu věnovaly, začaly jsme vyhledávat informace, jak věci dělat jinak. A ono to najednou šlo. Změna tedy nakonec přišla přesně ve chvíli, kdy jsme se pro ni vědomě rozhodly.

Nakonec jsme vlastně obě zjistily, že právě doma jsme měly od dětství vzor, který jen stačilo aspoň trochu napodobit, protože vše, co jsme se v těch knížkách dočetly, jsme vlastně měly celou tu dobu před očima. 

Najít tu správnou cestu už pak bylo vlastně docela snadné, protože je to jako s mnoha jinými věcmi. Když něco opravdu chcete, cestu už nějak najdete.

Proto vás na tomhle místě chceme hlavně povzbudit. Pokud nejste úplně spokojení s tím, jak to u vás doma vypadá, pokud se necítíte nejlépe v systému, který jste si nastavili, změňte to. To, že jste doteď možná žili v nepořádku a chaosu vůbec neznamená, že v tom musíte pokračovat.

Připravte svoji domácnost na úklid

Tématem úklidu se budeme zabývat celý měsíc a naším velkým přáním je, aby váš domov byl na jeho konci o něco útulnější, uklizenější, a abyste se do něj vraceli zase o něco raději. Základem každého uklizeného domova je jedna důležitá věc. Omezený počet věcí v domácnosti.

Zkrátka a dobře, čím méně budete mít doma věcí, tím lépe se vám bude udržovat pořádek. Pokud jste ještě letos nestihli velký jarní úklid, máte jedinečnou příležitost.

Organizaci každodenního úklidu se budeme věnovat záměrně až v posledním dubnovém článku. Zkuste tedy během dubna vyřadit ze svého domova vše, co je v něm navíc.

Pokud jste bezradní a nevíte vůbec kde začít, zaměřte se na následující oblasti:

  • oblečení a boty všech členů domácnosti (obzvlášť to dětské, ze kterého už děti vyrostly dokáže zabrat spoustu úložného prostoru)
  • kuchyňské náčiní a kuchyňské přístroje (více jsem psala v článku o organizaci kuchyně)
  • kuchyňská spíž nebo skříň s potravinami
  • kancelářské potřeby a dokumenty (ne vše musíme archivovat celý život)
  • lahvičky v koupelně (opravdu potřebujete tři druhy denních krémů a čtyři sprchové gely?)
  • sportovní vybavení (mám na mysli to, na které se práší už pěkných pár měsíců 🙂 )
  • vzpomínkové předměty (vzpomínky jsou krásná věc, ale není třeba ze svého domova dělat muzeum)

Možná se vám podaří vnést pořádek do vašeho domova během tohoto měsíce, možná to ale bude chtít mnohem víc času. Dost možná budete muset podobný generální úklid udělat s odstupem času několikrát po sobě. To všechno je v pořádku. Postupujte podle svého tempa, zbytečně věci neodkládejte, ale ani na sebe příliš nespěchejte. Každý krok vpřed se počítá. Po každém takovém úklidu vám bude doma o něco lépe a „lehčeji“,  a o to právě jde.

I my samy jsme podobným velkým úklidem prošly za poslední roky několikrát. I když jsme jej na začátku chtěly tak trochu „obejít“, vždycky jsme došly k tomu, že to prostě nepůjde. Nevyhýbejte se mu tedy ani vy, pokud nejste rozený systematik a vaše domácnost nemá už dnes přesně tolik věcí, kolik opravdu potřebuje, pravděpodobně se bez velkého úklidu nehnete dál.

Základní principy uklizené domácnosti

Generální úklid je naprostý základ vašeho uklizeného domova. Vás by ale nejspíš ze všeho nejvíc zajímalo, co konkrétně jsme tedy udělaly proto, aby naše domovy byly útulné a uspořádané zároveň. Podrobněji se právě těmto konkrétním krokům budeme věnovat v druhé půlce měsíce, dnes tedy jen několik základních principů uklizené domácnosti, které jsme se naučily dodržovat a vy s nimi můžete začít třeba už dnes. 🙂

Každodenní záležitost

Pokud jste právě získali dojem, že úklid je vlastně každodenní práce, musím vám dát za pravdu. Ano, pokud chcete, aby byl váš domov uklizený a uspořádaný (a nemám tím na mysli dokonalé ani sterilní prostředí), bude to vyžadovat vaši každodenní pozornost a péči. To ale samozřejmě neznamená, že nebudete dělat nic jiného než uklízet.

Ze začátku budete muset nejspíš na úklid vědomě myslet a bude to trochu náročné, postupem času si ale potřebné činnosti natolik osvojíte, že je budete dělat vlastně úplně automaticky a nezaberou vám víc než pár minut. Těmto pravidelným úklidovým návykům a principům se budeme věnovat v druhé polovině měsíce.

Pro dnešek budeme moc rády, když nám do komentářů napíšete, co je pro vás v oblasti úklidu vlastně nejtěžší? 

Dubnová soutěž o kuchařku Recepty dětem

V minulém článku jsme vyhlásily soutěž o krásnou kuchařku Recepty dětem, kterou napsala Gábi, autorka úspěšného stejnojmenného blogu. Všechny podrobnosti k soutěži najdete na konci posledního březnového článku. Soutěž probíhá celý duben a vítěze zveřejníme v posledním dubnovém článku.

e-mailovy klub mamami
E-mailový klub Mámami

E-mailový klub

Každý čtvrtek v 7 ráno odesíláme e-mail s novým článkem. To ale není všechno. V e-mailu pravidelně posíláme také bonusy navíc, které na blogu nenajdete. Pokud o ně nechcete přijít, zaregistrujte se do klubu a můžete těšit i na svůj dárek.

Členství v klubu vás k ničemu nezavazuje. Pokud zjistíte, že vám naše e-maily nic nepřináší nebo nesplní Vaše očekávání, můžete se z klubu kdykoli odhlásit.

 

komentáře

  1. Barbora Vavrickova says:

    Ach.. Zase na me dychla ta utulnost a krasna atmosfera. Nevim, jak to delate, ale je to citit z kazdeho vaseho clanku 😊.
    Jak jsem psala na IG, tak uklid je ma oblibena cinnost, presto s cim bojuji, tak je ulozny prostor (ktery je zatim bohuzel minimalni) a tim padem skladovani obleceni. Jinak si troufam tvrdit mam v domacnosti rad.. Ale obleceni me i deti me vylozene nebavi..🙈.. Ale tak nemuzu mit vsechno 😀

    • Jee, Baru, vy jste úžasná! Choďte k nám častěji, ta vaše slova vždycky tak pohladí! 🙂 A moc děkujeme, jak to děláme asi samy nevíme, ale snad je to proto, že každý článek píšeme s velkou péčí, láskou i radostí, tak je to snad i znát…Jste skvělá, že i s minimem prostoru umíte udržet pořádek a řád, to opravdu nezvládne každý, protože to chce o to větší disciplínu. Takže velký palec nahoru! 🙂

  2. Ivča says:

    Krásný večer, já jsem tak ráda že už mám většinu tohoto za sebou a jen se s vámi ujišťuju, děláme to podobně😊 Velký vyhazovací úklid alá Marie Kondo jsem započala před třemi lety, letělo toho opravdu hodně včetně kuchyňského načiní po tchýni, které jsem stěhovala i do nové kuchyně abych na ně dalších 9 let nešáhla. Ale musim rict, ze se nám doma lépe dýchá. Teď už to jen udržuju – nemám doma několik stejných nebo podobných věcí, snad jen s vyjimkou černých a bílých triček😁, při nákupu všeho víc přemýšlím. Zjistila jsem, ze deti ani ja ani manžel nepotrebujeme kupy obleceni ve skrinich. Stejne tocime par kousku dokola.
    Nejvetsi problem mi delal asi denni rozvrh, hlavne co se tyka vareni. Puvodni zamer, ze veceret budeme mezi 18-19 hodinou a na tu dobu bude čerstvě uvařeno, mi dlouho nevydrzel. Manzel prijede z prace a ma hlad, takže snědl další pečivo s necim, (ma ho vetsinou ke svacine do prace) a když bylo teplé jídlo, už neměl hlad.😞 Ja jsem zastáncem ze alespoň jedno teplé jídlo denně by měl jíst každý. Ne vždy má v práci možnost si dojít. Ale konečně jsem na to přišla😁 Uvarim si dopoledne, kdy pobíhám po domě a poklízím. Syn jen otevře dveře do domu, prohlasí: Mami? Co jsi vařila? Tady to voní😁 Ochutnávač😊 Muž se nají hned jak přijde. 😍

    • Ivi, to je skvělé! Máme velkou radost, že jste na tom podobně. Bez toho velkého úklidu to opravdu nejde, jen si to člověk musí nějak přepnout v hlavě a zjistit, že když má kolem sebe míň věcí, je mu opravdu líp, i když jsme přirozeně asi všichni nastavení tak, abychom hromadily a vlastnily a pak sami nevíme, proč to všechno vlastně děláme…S tím jídlem je to v rodině asi vůbec nejnáročnější. Víme to samy, i z reakcí tady blogu a instagramu. Válčíme s tím nějakým způsobem všechny a univerzální recept asi úplně neexistuje, protože každá rodina právě funguje trochu jinak. Je ale určitě skvělé to nevzdávat, hledat cesty, inspirovat se a posouvat se v tom. Myslím, že jste si to nastavila krásně a samy víme, jak je návrat domů, kde to voní něčím dobrým, příjemný. Váš syn na ten čas bude jistě s láskou vzpomínat a zdaleka nejen kvůli jídlu. 🙂

      • Ivča says:

        Ano, každý den je jiný a je pravda že jsem si ,,uvařit” musela dát jako prioritu dne😊 Jinak si myslim, ze je potřeba si to srovnat v hlavě, člověk toho moc nepotřebuje. Jdeme radeji cestou kvality než kvantity😊
        Krásný slunečný den❤️

  3. Radka says:

    Ufff konečně přečteno. Opět nestíhám, ale aspoň doháním jiné resty 🙂 Každopádně jak tak čtu, tak některé kroky většího úklidu mám už tak nějak nevědomky za sebou 🙂 Např. úklid potravin a nějaké to třízení dětského oblečení. Moje oblečení třídím už asi rok průběžně, ale asi to ještě bude chtít zásah, ale hlavně to bude chtít projít manželovo oblečení a do toho se mi opravdu nechce, protože ho k tomu musím donutit taky 😀 Nádobí jsem třídila asi před 2 roky a asi to bude chtít projít znovu a tentokrát pořádně, ale je fakt jak jsem udělala čistku posledně, tak měl člověk hned lepší pocit ….Teď se ještě chystám někdy nafotit výtvory starší dcery a nechat fyzicky opravdu jen těch pár Top věcí.

    • Rady, to je super! To oblečení je fakt nekonečný příběh, zvlášť u těch dětí. A s tím manželovým přesně vím, o čem mluvíš. Čeká mě to samé a taky se mi do toho nějak vůbec nechce. Tedy jemu se nechce ještě víc, ale už je to opravdu třeba. Tak si budeme navzájem držet palce, ať to zvládneme a oni taky :)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *