Ranní rutina pro lepší ráno

Ach ta rána. Vylézt z postele a začít den. Pro někoho radost, pro jiného utrpení a stres. Každý máme rána trochu jiná, v lecčems se ale podobají. Každé ráno je pro nás novým začátkem. To, jak vstaneme, může určit celý náš den. Můžeme ale vůbec ráno prožít i jinak než jen hekticky a vystresovaně? A souvisí s tím nějak naše ranní rutina?

Jak jde život, procházíme různými etapami a tak, jak se přizpůsobujeme novým životním podmínkám, měníme i ranní zvyky. Vstávání během studií bude možná vypadat jinak než vstávání každý den do práce a jiné to zase bude s miminky nebo se školáky. A do toho ještě ti skřivani a sovy… Na jednoho člověka toho je víc než dost. A to jsme teprve u rána. 🙂

Přiznám se, že ke skřivanovi mám dost daleko. Rozhodně nejsem typ, který by ráno vylétl radostně z teplého hnízda a hned zpíval. Pro ranní ptáčata je možná vstávání skvělou částí dne a ranní rutinu si vychutnávají naprosto přirozeně. Pokud k nim patříte i vy, máte o starost míň a co se ranní rutiny týče, můžete už jen ladit k dokonalosti. 🙂

Já jsem se s ránem vždy trochu prala. Dopolední vyspávání mi bylo rozhodně bližší. Abych ty začátky dne v různých životních fázích zvládla, musela jsem si nastavit systém, díky kterému nejsou má rána dokonalá, ale o něco příjemnější.

Tento článek vám tedy nedá přesný návod na dokonalé ráno. Nebudu vám ani psát o ranních afirmacích, meditacích nebo vizualizacích. Ráda bych se s vámi podělila právě o to, co jsem za léta, já sova a lenoch, vypozorovala, z jakých chyb jsem se poučila a které načtené tipy mi opravdu pomohly zvládnout ráno o něco lépe.

Vstávat ve stejný čas

Každý den přednáška ve škole v jiný čas. Práce z domu a tolik vytoužená flexibilita? Být doma s dětmi, se kterými si čas uzpůsobím podle svého?  To všechno znám. Ta volnost a svoboda vstávat si kdy chci a dělat si co chci. Můžu všechno a nemusím nic. Jasně, kdo by to nechtěl. Jen to všechno mělo malý háček. Najednou byl večer a já zjistila, že jsem pořádně  neudělala nic. Jakto, že jsem nic nestihla? Trvalo mi to dlouho než jsem přišla na jádro problému. Moje svoboda mi najednou byla překážkou.

Asi už tušíte, kde byl problém. Většinou vše začalo ránem, které vlastně pořádně nebylo. Zvlášť s dítětem jsem narazila. Jednou jsme vstávali o půl sedmé jindy klidně o půl deváté. Neuměla jsem si nic pořádně naplánovat a veškeré ranní aktivity pro nás byly jako za trest. S více dětmi jsem ale zjistila, že vstávat v určitou hodinu je vlastně nutnost a velké plus. Vy víte a děti taky ví, takže jste lépe naladěni na stejnou vlnu a můžete spolu lépe vyjít.

Pokud máte za sebou první týdny s miminkem, které byly jednou velkou horskou dráhou a pomalu řešíte, že byste sama potřebovala začít den lépe, zkuste to. Najděte si hodinu vstávání, které se budete držet. Pokud byla noc hodně náročná, zvažte, jestli ji potřebujete dospat nebo to vydržíte do odpoledního spánku s dítětem. Zvlášť s prvním dítětem to hodně svádí nic nemuset. Když ale víte kdy, co a jak, můžete si den lépe rozvrhnout a neříkat si večer, kam se ten den poděl.

Možná jste se po delší době v zaměstnání rozhodla pro volnou nohu a práci z domu. Nastavit si doma režim nemusí být vůbec jednoduché. Pravidelné vstávání může být ale dobrým začátkem, jak si svůj pracovní a soukromý život doma dobře zorganizovat.

Pokud vstáváte pravidelně do práce, do školy nebo i když máte směnný provoz, máte svůj čas vstávání většinou (ne)dobrovolně daný. Možná na něj nadáváte a ráno se vám opravdu nechce, na druhou stranu víte, co stihnete a co už ne a ráno tak pro vás může být vlastně o něco jednodušší. A o to víc se pak můžete zase těšit na dny volna, kdy nebudete muset nic.

Mít chvíli se vzpamatovat

Neumím ráno rychle vstát a hned fungovat. Potřebuji čas. Tím myslím čas v posteli, kdy se pomalu protahuji a otevírám postupně jedno a druhé oko a pak čas v bdělém stavu. Ten mám momentálně ve chvíli, kdy starší děti odejdou do školy, batole je nakrmené a spokojené a chvíli se samo zabaví a já si vychutnám snídani, kávu, ranní četbu.

Myslím, že ráno nemusí být vždy hektické. Pokud víme, kdy vstát a držíme se své hodiny, můžeme si najít i chvíli na zastavení. Pokud svoji chvilku klidu nemáte, chci vás povzbudit. Najděte si ji. Zjistěte, co vám vyhovuje a vstaňte dřív než rodina, projděte se do práce, využijte kojící chvilky, dopřejte si pořádnou snídani, užijte si ranní jízdu autem… Každá chvíle se počítá.

Najít si ranní aktivitu, která mě nabije

Vstát v šest a cvičit? Možná je to přesně to, co potřebujete. Já to před lety také zkusila, ale můj organismus to po pár dnech vzdal. Byla jsem víc unavená než nabitá. Možná se k tomu časem vrátím, ale určitě jen lehkými protahovacími cviky. Jsem ale ráda, že jsem to vyzkoušela. Už alespoň vím, kudy pro mne cesta nevede.

Pokud vám ale dělá cvičení po ránu dobře, dělejte to, zaběhejte si, protáhněte se, pořádně si vyvětrejte, zablbněte si s dětmi v posteli. Potřebujete studenou sprchu? Dopřejte si ji. Máte svůj ranní osvěžující nápoj? Sem s ním.

Nemusíte samozřejmě dělat jednu věc pořád. Někomu stačí cvičit 3x týdně, další dny si dopřeje delší snídani.

Hledejte a zkoušejte, co vám bude vyhovat. Pokud budete vědět, co vás po ránu nabije a vrátí ze spánku do života, budete si moci ráno o to víc prožít.

Neřešit ráno problémy celého světa

Máte telefon stále při ruce a neradi se s ním loučíte? Nejste v tom sami. Toto je i mé slabé místo. Pocit, že bych hned po ránu měla zkontrolovat vše, co mi dorazilo, srdíčka na sítích, komentáře, e-mail může být chvíli skvělý, ale časem otravný a svazující. Být hned k dispozici. Samotnou mě to už štvalo tak, že jsem musela udělat radikálnější krok a nechávám mobil v jiné místnosti.

Nechte mobily po probuzení chvíli na pokoji. Buďme to my, kteří rozhodujeme o tom, co si pustíme do hlavy. Zaplácat si mozek zprávami a často nepodstatnými informacemi je jednoduché, těžší je se od toho oprostit a vstávat s čistou hlavou. Pokud máte také podobný problém, zkuste dát mobil jinam než k své hlavě a vezměte si ho do ruky až po té, kdy si třeba nachystáte snídani. On to bez vás chvíli vydrží. 🙂

Snídat pro radost

Snídáte proto, že musíte, očekává se to nebo proto, že máte chuť a těšíte se na ni? Všichni víme, že snídaně je základ a ještě k tomu by měla být zdravá. Proč ale jíst ovesnou kaši, která mi nechutná, ale je přece skvělým základem dne? Jídlo má být radost, tak si i snídani udělejme chutnou. Že nestíháte? Připravte si snídani už večer. Posnídejte upečenou buchtu, jogurt s ovocem je připravený taky raz dva nebo si udělejte smoothie. Řešení jsou, jen hledejme. 🙂

Co jde, udělej večer

Čisté oblečení, nakrájený chleba, ponožky bez děr a navíc obě stejné, vyžehlená košile, podepsané úkoly. Nic z toho nemusíte ráno řešit, pokud si to nachystáte večer.

Večerní rutina s ranní hodně souvisí. Pro lidi, kteří jsou systémoví a rádi připravení, to není nic zvláštního, pro jiné to ale může být velký problém.

Když žijeme sami, ranní improvizace ještě projde, i když na pohodě nepřidá.  Pokud se ale máme vypravovat s dětmi, bez příprav se neobejdeme. I tak se vždy najde něco, co jde mimo náš plán. Nechoďme ale katastrofám a stresujícím situacím naproti.

K večerní rutině se ještě vrátíme v příštích článcích. Už teď ale můžete přemýšlet nad tím, jestli nepotřebujete i večer u vás doma něco změnit. 🙂

Říct děkuji

Co je vaší první myšlenkou po probuzení? A jaká je vaše poslední, když jdete spát? Pokud budeme brát každé ráno jako dar, budeme se k němu i lépe chovat. Jednoduché a přesto silné slovo děkuji může být krásným startem do nového dne. Vstávat s vděčností nám dodá rozhodně víc chuti a energie než brblání. Sama se to každý den učím, zvlášť když byla náročná noc s dětmi, venku prší a všechno je jinak než bych chtěla. Trénovat vděčnost je ale něco, co nás může posouvat dál. A kdy jindy s tím začít než ráno?

Být přítomna

Máte pocit, že ráno jde spíš mimo vás? Že fungujete automaticky bez přemýšlení, jste bez nálady a nic vás nebaví? Není to škoda přeskočit v podstatě jednu fázi dne? Jak z toho ale ven?

Pokud se vám podaří nastavit si předchozí body, ten poslední už nebude tak těžký, jak se na první pohled zdá. Když si do svého rána zařadíte činnosti, které vás budou bavit, nabijí vás a vy se už večer budete moci těšit na ráno, bude pro vás už ráno chvílí, kterou si budete chtít užít a vychutnat.

Když vynecháte například kontrolu mobilů hned po probuzení, zbyde vám dost místa na to, abyste přemýšleli nad tím, co právě děláte. Převlékáte se? Soustřeďte se na to, co si oblékáte. Připravujete si kávu? Nasajte její vůni. Chystáte dětem svačinu? Soustřeďte se na krájení zeleniny a na to, jak ji ukládáte do krabičky. Nenechte si vzít své ráno tím, že hned po probuzení začnete přemýšlet nad tím, co všechno máte stihnout. V jedné moudré knize se píše, že vše má svůj čas a každý den má dost svého trápení. Nepředbíhejte tedy, ale buďte.

Být přítomná se sama můžu učit pořád dokola. Dnes se hodně mluví o tom, jak máme být přítomní ve chvílích, které trávíme se svými dětmi. Proč ale nezačít hned ráno sami se sebou? Půjde vám to o to přirozeněji i v dalších oblastech.

Moje ráno

Co by to bylo za článek o ranní rutině, kdybych alespoň stručně nepopsala moje ráno. Momentálně mám doma batole, které vstává dřív než bych chtěla a zároveň je potřeba vypravit dva školáky. A já jsem ráda, že většinu dní jsme na to dva. Muž většinu týdne vstává o něco dřív a když se vzbudí batole, tak se o něj postará, stejně tak většinou budí děti on.

Já vstávám kolem sedmé zároveň s dětmi. Snažím se v klidu protáhnout, abych zjistila, že mé končetiny fungují jak mají. Lehce se protáhnu a jdu za všemi do kuchyně. Vypiji si sklenici vody a pomůžu muži s organizací dětí. Většinou se nasnídají děti samy, my jim pomůžeme s vypravením a když zůstaneme o půl osmé jen s batoletem, sedneme si až teď v klidu oba s mužem ke snídani. Uděláme si kávu, vymačkám fresh džus a posnídáme. V této chvíli si oba pročteme zprávy ze světa a já si přečtu ranní zamyšlení z Bible. Čas snídaně je i náš čas s mužem a oba se snažíme si snídani spolu užít.

Po snídani, to je kolem půl deváté, jde muž pracovat do pracovny nebo odchází na jednání a já začínám poklízet kuchyň, stlát postele, větrat, převlékat sebe i dítě, věnuji se ranní hygieně a chystáme se buď ven na běžné pochůzky a nákupy nebo se věnuji pracovním činnostem doma. Moje ranní rutina zabere asi 1,5 hodiny. Momentálně nemusím řešit, ve kterou hodinu budu vstávat. Tu nám určují hlavně dva školáci, kteří v té škole v osm prostě být musí. 🙂

Ranní rutina

  • 6:45 – 7:00 – Budíček, protažení, sklenice vody, která mne trochu probere k životu.
  • 7:00 – 7:30 – Vypravování dětí do školy. Snídaně, svačiny, dohled, aby včas odešly.
  • 7:30 – 8:15 – Příprava vlastní snídaně, povídání s mužem, čtení ranní zpráv a relax.
  • 8:15 – 8:45 – Úklid po snídani, převlékání, větrání, stlaní postelí, příprava na činnosti doma nebo na dopolední procházku a nákupy.

O ranní rutině by se toho dalo napsat samozřejmě daleko víc. Tento článek určitě neměl být vyčerpávajícím návodem na dokonalé ráno. Věřím, že se k tématu ranní rutiny budeme vracet i v budoucnu a některá témata proberem o něco detailněji. Myslím ale, že i pár krůčků vpřed se počítá. Tvoření domova není o rovnání knih v poličce. Pokud chceme tvořit domov, začněme u sebe. A pohodové ráno bez stresu je, myslím, dobrým začátkem. 🙂

Pokud vás téma ranní rutiny zaujalo, napište nám, co byste potřebovali změnit nebo jaká je vlastně vaše rutina? Jak se vám daří zvládat rána s dětmi? Máte chvíli pro sebe a umíte si ji vytvořit?

Na vaše odpovědi se už teď moc těšíme.

e-mailovy klub mamami
E-mailový klub Mámami

Emailový klub Mámami a něco navíc

Každý čtvrtek v 7 ráno,  odesíláme e-mail s novým článkem. To ale není všechno. Tento měsíc věnujeme rutině a členové našeho klubu v e-mailu obdrží také milý dárek ke stažení, který jim pomůže v nastavení dobré denní rutiny. V každém e-mailu dostanete i další bonusy navíc, které na blogu nenajdete. Pokud o ně nechcete přijít, zaregistrujte se do klubu a už příští týden se můžete těšit na svůj dárek.

Členství v klubu vás k ničemu nezavazuje. Pokud zjistíte, že vám naše e-maily nic nepřináší nebo nesplní Vaše očekávání, můžete se z klubu kdykoli odhlásit.

10 comments

  1. Petra Králová says:

    Dobrý den, vidím na fotkách diář Doller, zajímalo by mě, jak jste s ním spokojená. Já si ho pořídila před pár měsíci, reklama mě velmi zaujala, ale jsem strašně zklamaná 🙁 Nejhorší je dopisování dat, nevíte kdo má kdy svátek a vůbec mi to přijde nic moc…Ještě jeden dotaz, před týdnem jsem se zaregistrovala do Vašeho klubu a e-mail mi včera žádný nepřišel. Udělala jsem vše dle pokynů, v e-mailu i potvrdila odkaz a nic.
    Děkuji a mějte se moc krásně, fandím Vám! Petra

    • Petro, děkujeme za komentář. Na Doller vám během dne odpoví Markét, jak je spokojená. Co se e-mailu týče, v seznamu vás máme. Mrknětete se prosím do spamu nebo promo akcí, jestli nespadl tam. Kdyžtak nám napište sem nebo na info@mamami.cz, jestli jste se dohledala. Jsem moc rády, že jste tu s, nám, ať se vám tu líbí i nadále. 🙂

    • Peti, co se týče Dolleru, já sama jsem si jej koupila už podruhé, ale úplně rozumím vašemu rozčarování. Letos jsem sice hledala ještě i jiný diář, ale žádný, který by tak úplně odpovídal mým požadavkům, jsem nenašla. Já sama Doller používám nejen jako diář, ale především jako zápisník, který pojme všechny mé nápady, koncepty nových článků, osnovy, důležitá telefonní čísla apod a v tom je pro mě asi nepřekonatelný 🙂 Ven ho většinou ale nenosím, protože mi v kabelce připadá přece jen těžký, takže ho mám převážně na pracovním stole doma, kde i pracuju. Pokud bych chtěla diář jako pouze diář, určitě bych si vybrala nějaký malý do kabelky, o kterém vlastně ještě stále uvažuju, jen si sama nejsem jistá, zda bych měla tolik sebekázně vše přepisovat :))) Mějte se krásně a děkujeme! Markét

  2. Veronika Chladová says:

    Moc příjemný článek. Mluvíte mi z duše. Mám dvouletého syna a už pár měsíců dost přemýšlím o svých ránech a večerech. Ráno si také dávám vodu s citronem a se synem milujeme snídaně – často máme ovesnojáhlovou kaši s banánem a kokosovým sirupem nebo míchaná vajíčka a pečivo s máslem. Ale pak ten čas tak rychle utíká a tento čas mezi snídaní a obědem bych chtěla zefektivnit. Přiznám se, že se ráda podívám do mobilu na IG či Pinterest, ale toto bych chtěla výrazně omezit, nebo takovéto pomalé uklízení, kdy předbíhám z jedné místnosti do druhé a úklid není vidět. Takže mám motivaci to napravit. Ale vaše články neomezím, ty budu dychtivě číst 🙂

    • Verčo, úplně vám rozumím. To dělání tisíce věcí najednou a stejně nic neudělat je občas frustrující. Navíc s batolaty jsou ty dny někdy opravdu výživné. Jedna věc je uklizená a další tři se můžou začít řešit. 😀 A super, že si umíte užít snídaně! Kéž to tak jde i po celý den, že? Už příští čtvrtek pokračujeme s denní a týdenní rutinou, tak mrkněte, třeba najdete inspiraci. 🙂

  3. Veronika P. says:

    Zdravím Míšo a Markét ;-), musím přiznat, že ráno je pro mě nejbolestivější část dne, respektive moment, kdy z té postele prostě vylézt musím ;-). Takže mi váš článek přišel vhod a děkuji za něj. Své rutiny mám a potřebuji je, ale líbí se mi ještě ten pohled „z jiné perspektivy“ – člověk by měl být opravdu vděčný za každé nové ráno ;-)… Možná že to je ta cesta pro mě, jak zlomit „prokletí bolestných rán“ ;-)…
    V.

    • Verčo, chápeme a rozumíme. Vyrazit z teplé postele je někdy velký boj sama se sebou. Je super, když o tom člověk ví, a chce s tím něco dělat a je dobré, když má někoho, kdo podpoří. Tento blog je právě i tom. Alespoň tak víme, že na to nejsme samy. 🙂

  4. gabzvan says:

    S ránami bojujem neustále – snažím sa uchmatnúť si každú minútu spánku, ktorú mi ročná dcéra a takmer 3-ročný syn dožičia. Keď vstanem, obaja potrebujú všetko a ihneď, takže prebaľujem, umývam, prezliekam, servírujem raňajky, mladšiu kŕmim… kým ja som stále hladná, neumytá, v pyžame a patrične k tomu (mizerne) naladená. Stále mám pocit, že chytám mačku za chvost a viem, že keby som vstala pred deťmi, všetko by šlo ráno jednoduchšie. Ale odhodlať sa k tomu, aaach jaj. 🙂
    Mimochodom, táto Vaša séria o domove je skvelá, veľmi rada to čítam a tie témy vo mne tiež už dlhšie rezonujú, tak ma teší, že je nás viac, ktorí premýšľame podobne. 🙂

    • Jsme moc rády, že jsme vám káply do noty. Věříme, že takových nás bude víc, jen jsme o sobě doteď nevěděly. A ano, ta rána s dětmi jsou jedna velká výzva a jízda. Rozhodnutí změnit je na každé z nás, každá ale potřebuje podporu a možnost načerpat. Tak kéž třeba tu najdete, to správné popostrčení. 🙂 Kromě článků a e-mailu chystáme i další možnosti podpory, které by nám všem mohly pomoci zvládnout ty naše rána, večery a život doma i mimo něj zase o něco lépe. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *