Naše cesta k uklizenému domovu aneb zvládnete to taky

 

První dubnový článek je tu a s ním také slíbené dubnové téma ÚKLID. Možná se trochu bojíte, co vás tento měsíc na blogu čeká a možná si říkáte, že tohle téma raději přeskočíte, protože vy, rozený chaotik, se uklízet rozhodně nikdy nenaučíte. Pokud vás podobná myšlenka napadla, tak vás můžeme ujistit, že jste tu právě teď úplně správně, protože když jsme cestu k uklizené domácnosti našly my dvě, vy ji najdete taky. Cílem našeho blogu i každého článku je povzbudit a vnést radost do tvoření vašeho vlastního domova. Píšeme o tom, co samy známe a co jsme se za posledních deset let, co tvoříme naše vlastní domovy, naučily. Dubnové téma tedy otvíráme naším vlastním příběhem o cestě z nepořádku a chaosu k radosti z uklizeného domova.

Byly jednou dvě sestry

To, že u nás doma bývalo většinou navařeno a útulno, už víte. Psaly jsme o tom nejen v našich článcích, ale i v naší knížce Báječné oslavy. Právě ono útulno ale úzce souviselo ještě s něčím jiným, než jen se svíčkami a teplým jídlem. U nás doma bylo vždycky uklizeno. Na stole byl vždy čistý ubrus, kuchyňská linka byla srovnaná a umytá i úplně nahoře, okna se leskla (aby taky ne, když se umývala každý měsíc), postele byly krásně ustlané, v umyvadlech nebyly stopy po mýdle, prádlo vždycky krásně vonělo a každý nový den začínal poctivým větráním všech místností.

Ano, u nás doma mělo všechno své místo, vše bylo srovnané a uklizené. Výjimkou byly dva pokoje. Asi tušíte správně, že to byly ty dětské. Jeden z nich patřil našemu bratrovi, kterého z našeho povídání taktně vynecháme, ten druhý jsme obývaly my dvě. Vzpomínám si, že jsme se hádaly snad skoro o všechno. Když se jedna potřebovala učit, ta druhá si chtěla pouštět písničky, když jedna chtěla spát, ta druhá si četla. Na čem jsme se ale shodly dokonale, byl stav našeho společného pokoje. Skříně praskaly ve švech, protože jsme byly líné skládat si oblečení, šuplíky s učením nešly zavřít, protože jsme skladovaly každý papír, postele jsme stlaly jen v rychlosti a chuchvalce prachu na poličkách jsme sveřepě přehlížely. Naše máma nemohla pochopit, jak ona může mít dvě tak nepořádné dcery, ale i když se snažila, nenadělala s tím vlastně vůbec nic.

A byla svatba a doma binec

Pak jsme se vdaly (i přes varování našich rodičů, že takové bordelářky si nikdo nevezme 🙂 ) a začaly pečovat o své vlastní domácnosti. Pokud teď čekáte rychlý šťastný konec v tom smyslu, že se nám najednou otevřely oči, viděly jsme všechen ten nepořádek okolo sebe a ze dne na den proměnily naše domovy v uklizenou oázu, asi váz zklamu. Nic z toho se nekonalo. Naše cesta k uklizené domácnosti trvala celé roky. Naše skříně stále byly plné věcí, které jsme vlastně vůbec nepotřebovaly, na všech poličkách a volných plochách se povalovaly všelijaké drobnosti, na které nějak nikde nebylo místo, na umyvadlech byly stopy od mýdla a zubní pasty, a před každou návštěvou jsme celý den uklízely, rovnaly a ukrývaly, což bylo samo o sobě velmi vyčerpávající.

Právě tenhle velký úklid, který jsme absolvovaly vždy, když měl do našeho domova přijít někdo další, byl ale jasným signálem toho, že nám v našich domovech není tak úplně dobře. Nakonec jsme si to musely přiznat. V uklizeném prostředí se žije zkrátka lépe. I těm největším chaotikům.

Mě samotnou před lety hodně oslovila věta z jedné knížky o tom, že to na co se díváme a čím se obklopujeme, má na nás velký vliv. Pokud žiji v neuspořádaném prostředí, kde na mě z každé poličky něco padá a kde nemůžu nikdy nic pořádně najít, celý můj život bude vlastně jeden velkých chaos a nepořádek. A to jsem nechtěla. Zjistila jsem, že organizovaný bordel zní sice jako docela hezká fráze, ale když si člověk uklidí, je mu dobře na duši. Proto jsem začala mnohem víc přemýšlet o tom, jak žiji a v čem vlastně žiji. A nebyla jsem sama.

Kde je vůle, tam je cesta

Zatímco v dětství a dospívání jsme se my dvě dokonale shodly na tom, jak svůj pokoj neuklízet, o pár let později, jsme jedna druhou začaly inspirovat v tom, jak ve svém domově udržet pořádek. Vzhledem k tomu, že jsme byly na mateřské a doma jsme trávily většinu svého času, začaly jsme přirozeně toužit po tom, aby prostředí, ve kterém jsme nejčastěji, bylo příjemné nám i našim rodinám. Začaly jsme vědomě číst knížky, které se tomuto tématu věnovaly, začaly jsme vyhledávat informace, jak věci dělat jinak. A ono to najednou šlo. Změna tedy nakonec přišla přesně ve chvíli, kdy jsme se pro ni vědomě rozhodly.

Nakonec jsme vlastně obě zjistily, že právě doma jsme měly od dětství vzor, který jen stačilo aspoň trochu napodobit, protože vše, co jsme se v těch knížkách dočetly, jsme vlastně měly celou tu dobu před očima. 

Najít tu správnou cestu už pak bylo vlastně docela snadné, protože je to jako s mnoha jinými věcmi. Když něco opravdu chcete, cestu už nějak najdete.

Proto vás na tomhle místě chceme hlavně povzbudit. Pokud nejste úplně spokojení s tím, jak to u vás doma vypadá, pokud se necítíte nejlépe v systému, který jste si nastavili, změňte to. To, že jste doteď možná žili v nepořádku a chaosu vůbec neznamená, že v tom musíte pokračovat.

 

Základní principy uklizené domácnosti

Generální úklid je naprostý základ vašeho uklizeného domova. Vás by ale nejspíš ze všeho nejvíc zajímalo, co konkrétně jsme tedy udělaly proto, aby naše domovy byly útulné a uspořádané zároveň. Podrobněji se právě těmto konkrétním krokům budeme věnovat v druhé půlce měsíce, dnes tedy jen několik základních principů uklizené domácnosti, které jsme se naučily dodržovat a vy s nimi můžete začít třeba už dnes. 🙂

 

 

Toužíte žít také v krásném a uklizeném domově?

Necítíte se ve svém domově už delší dobu dobře? Zjišťujete, že heslo „bordel v bytě, šťastné dítě“, není tak úplně pravdivé? Toužíte zbavit svůj domov nepořádku a chaosu, ale nevíte, kde a jak vlastně začít?

Změnit zajeté koleje není snadné, ale s námi na to nemusíte být sama. 

Pojďme to společně probrat a najít nový směr pro váš domov při jednorázové konzultaci.

Nebo si rovnou objednejte si virtuální organizaci a my vám připravíme návrh organizačního řešení přímo na míru vašim aktuálním potřebám a životní situaci.

Jste z Brna? Pak neváhejte a zamluvte si termín osobní organizace. Nejen, že vám připravíme řešení, ale ve smluvený termín přijdeme přímo k vám domů a vše s vámi osobně vytřídíme a zorganizujeme. Na konci na vás nebude čekat jen nádherně uklizený domov, ale především ten báječný pocit opravdové úlevy a radosti.

Chcete jej zažít? Napište nám ještě dnes.

 

 

13 komentářů

  1. Ach.. Zase na me dychla ta utulnost a krasna atmosfera. Nevim, jak to delate, ale je to citit z kazdeho vaseho clanku 😊.
    Jak jsem psala na IG, tak uklid je ma oblibena cinnost, presto s cim bojuji, tak je ulozny prostor (ktery je zatim bohuzel minimalni) a tim padem skladovani obleceni. Jinak si troufam tvrdit mam v domacnosti rad.. Ale obleceni me i deti me vylozene nebavi..🙈.. Ale tak nemuzu mit vsechno 😀

    1. Jee, Baru, vy jste úžasná! Choďte k nám častěji, ta vaše slova vždycky tak pohladí! 🙂 A moc děkujeme, jak to děláme asi samy nevíme, ale snad je to proto, že každý článek píšeme s velkou péčí, láskou i radostí, tak je to snad i znát…Jste skvělá, že i s minimem prostoru umíte udržet pořádek a řád, to opravdu nezvládne každý, protože to chce o to větší disciplínu. Takže velký palec nahoru! 🙂

  2. Krásný večer, já jsem tak ráda že už mám většinu tohoto za sebou a jen se s vámi ujišťuju, děláme to podobně😊 Velký vyhazovací úklid alá Marie Kondo jsem započala před třemi lety, letělo toho opravdu hodně včetně kuchyňského načiní po tchýni, které jsem stěhovala i do nové kuchyně abych na ně dalších 9 let nešáhla. Ale musim rict, ze se nám doma lépe dýchá. Teď už to jen udržuju – nemám doma několik stejných nebo podobných věcí, snad jen s vyjimkou černých a bílých triček😁, při nákupu všeho víc přemýšlím. Zjistila jsem, ze deti ani ja ani manžel nepotrebujeme kupy obleceni ve skrinich. Stejne tocime par kousku dokola.
    Nejvetsi problem mi delal asi denni rozvrh, hlavne co se tyka vareni. Puvodni zamer, ze veceret budeme mezi 18-19 hodinou a na tu dobu bude čerstvě uvařeno, mi dlouho nevydrzel. Manzel prijede z prace a ma hlad, takže snědl další pečivo s necim, (ma ho vetsinou ke svacine do prace) a když bylo teplé jídlo, už neměl hlad.😞 Ja jsem zastáncem ze alespoň jedno teplé jídlo denně by měl jíst každý. Ne vždy má v práci možnost si dojít. Ale konečně jsem na to přišla😁 Uvarim si dopoledne, kdy pobíhám po domě a poklízím. Syn jen otevře dveře do domu, prohlasí: Mami? Co jsi vařila? Tady to voní😁 Ochutnávač😊 Muž se nají hned jak přijde. 😍

    1. Ivi, to je skvělé! Máme velkou radost, že jste na tom podobně. Bez toho velkého úklidu to opravdu nejde, jen si to člověk musí nějak přepnout v hlavě a zjistit, že když má kolem sebe míň věcí, je mu opravdu líp, i když jsme přirozeně asi všichni nastavení tak, abychom hromadily a vlastnily a pak sami nevíme, proč to všechno vlastně děláme…S tím jídlem je to v rodině asi vůbec nejnáročnější. Víme to samy, i z reakcí tady blogu a instagramu. Válčíme s tím nějakým způsobem všechny a univerzální recept asi úplně neexistuje, protože každá rodina právě funguje trochu jinak. Je ale určitě skvělé to nevzdávat, hledat cesty, inspirovat se a posouvat se v tom. Myslím, že jste si to nastavila krásně a samy víme, jak je návrat domů, kde to voní něčím dobrým, příjemný. Váš syn na ten čas bude jistě s láskou vzpomínat a zdaleka nejen kvůli jídlu. 🙂

      1. Ano, každý den je jiný a je pravda že jsem si ,,uvařit” musela dát jako prioritu dne😊 Jinak si myslim, ze je potřeba si to srovnat v hlavě, člověk toho moc nepotřebuje. Jdeme radeji cestou kvality než kvantity😊
        Krásný slunečný den❤️

  3. Ufff konečně přečteno. Opět nestíhám, ale aspoň doháním jiné resty 🙂 Každopádně jak tak čtu, tak některé kroky většího úklidu mám už tak nějak nevědomky za sebou 🙂 Např. úklid potravin a nějaké to třízení dětského oblečení. Moje oblečení třídím už asi rok průběžně, ale asi to ještě bude chtít zásah, ale hlavně to bude chtít projít manželovo oblečení a do toho se mi opravdu nechce, protože ho k tomu musím donutit taky 😀 Nádobí jsem třídila asi před 2 roky a asi to bude chtít projít znovu a tentokrát pořádně, ale je fakt jak jsem udělala čistku posledně, tak měl člověk hned lepší pocit ….Teď se ještě chystám někdy nafotit výtvory starší dcery a nechat fyzicky opravdu jen těch pár Top věcí.

    1. Rady, to je super! To oblečení je fakt nekonečný příběh, zvlášť u těch dětí. A s tím manželovým přesně vím, o čem mluvíš. Čeká mě to samé a taky se mi do toho nějak vůbec nechce. Tedy jemu se nechce ještě víc, ale už je to opravdu třeba. Tak si budeme navzájem držet palce, ať to zvládneme a oni taky :)))

      1. Děkuji. Vidím, že s těmi chlapi je to všude stejné 🙂 Držím tedy palce, ať se zadaří 😉

  4. Dobrý den, já si nastavila takové malé pravidlo, každý den uklidím aspoň jeden šuplík nebo krabičku, prostě něco malého, ve finále je to moc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

%d bloggers like this: