Miluji krásně prostřené stoly v historických filmech a seriálech, u kterých se sejde aristokratická rodina a vychutnává si několikachodové menu z porcelánu na míru a maso si krájí stříbrnými příbory.  Nebo ty filmové záběry spokojené rodiny, která se o Vánocích sejde u slavnostního stolu. Všichni se baví, vtipkují a občas se strhne i parádní rodinná hádka. Nevím, jestli to máte podobně, ale  mimo děj se vždy kochám i prostředím, ve kterém se to vše odehrává. Sednout si k čistě prostřenému stolu je prostě pokaždé malý svátek.

Samozřejmě, že realita vypadá často trochu jinak, tak nějak víc syrově, kde nejde vždy vše podle představ. Na druhou stranu si myslím, že právě prostředí, ve kterém je nám dobře, může být i naší realitou. A nemusíme se zrovna kvůli tomu přestěhovat na anglické panství a shánět zlaté svícny. Umět si spolu sednout k prostřenému stolu a užít si jídlo a vzájemnou společnost  můžeme klidně i v paneláku. Je to totiž jen na nás, jaké si to doma uděláme. Společné stolování je jedna z velkých součástí rodinného života. I toto znamená tvořit společně domov.